KDE JE HRANICE. Případ už byl odložen, ale možnost postoupení ve prospěch Ruska způsobuje Zelenskému žaludeční potíže. Který možná bude muset vynechat i zasedání G20.
Žádné ústupky. Ukrajinské úřady se čtverácky snaží zopakovat svou neústupnost vůči útočníkovi poté, co bylo naznačeno - hypoteticky a na okraj zasedání, které nemělo téměř žádnou diplomatickou hodnotu -, že by Kyjev mohl Rusku postoupit území výměnou za rychlý vstup do NATO. Předevčírem to navrhl Stian Jennsen, ředitel soukromé kanceláře generálního tajemníka Severoatlantické aliance, během kulatého stolu v norském Arendalu. Dodal však, že "v každém případě by bylo na Ukrajině, aby si rozmyslela, zda a jak bude vyjednávat" (citováno deníkem Vg).
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat: poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na sociálních sítích označil tuto možnost za "směšnou", zatímco Davyd Arahamija, tajemník Zelenského strany, uvedl, že by to byla "výzva pro kohokoli, aby se zapojil do vojenské agrese".
V návaznosti na tuto kontroverzi však NATO prostřednictvím svého mluvčího upřesnilo, že postoj Aliance se nezměnil a že "bude i nadále podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné", zatímco sám Jennsen včera odpoledne označil svá vlastní prohlášení za "chybu". Je však pravda, že zvěsti o údajném tlaku západních spojenců na Kyjev, aby dosáhl jednání, se již několik dní stíhají - možná i jako důsledek dezinformační strategie Kremlu.
Tajemník ukrajinské Národní rady pro bezpečnost a obranu Oleksij Danilov v rozhovoru pro deník Repubblica vše popírá a opakuje, že Rusko "musí být zničeno". Iryna Vereščuková, místopředsedkyně vlády, opakuje: "Válka neskončí letos ani na jaře příštího roku, musíme být upřímní. Musíme se připravit na velmi dlouhou bitvu," napsala na svém kanálu Telegram. Prohlášení, která se odrážejí i v číslech: právě včera se ukrajinské ministerstvo financí nechalo slyšet, že udržování vojenského personálu bylo v prvním pololetí roku 2023 největší výdajovou položkou státního bugdetu (asi 44 miliard dolarů, třetina celkových výdajů).
Na druhé straně potřeba Kyjeva bránit své území nepolevuje: v polovině srpna brzy ráno ruská armáda zahájila další rozsáhlý raketový útok, který se týkal i západních regionů. Podle místních zdrojů bylo ve Lvově poškozeno několik obytných domů a ve městě Luck nedaleko polských hranic zahynuli tři zaměstnanci švédské společnosti Skf.
V Dnipru došlo k požáru průmyslového objektu, zatímco v Chersonu ve středu došlo k dalším zraněním ve městě a okolních obcích. Zdá se však, že hrozba dorazila i po zemi: ukrajinský vojenský velitel Serhij Najev oznámil, že odrazil pokus ruských diverzních jednotek proniknout na hranice Černihivské oblasti (k tomuto pokusu podle Najeva došlo již několikrát).
VÍCE pokračují potyčky na pobřeží Černého moře. Poté, co Kreml znovu zaútočil na sklady obilí, tentokrát v přístavu Reni na Dunaji, opustila včera ráno Oděsu konečně obchodní loď plující pod hongkongskou vlajkou. Jedná se o první plavidlo, které tak učinilo po odstoupení Ruska od dohody. 'Svoboda a bezpečnost plavby jsou základními mezinárodními principy,' napsal Zelenskij, vědom si toho, že se v otázce obilí hraje důležitá diplomatická hra. Jméno ukrajinského prezidenta se však na rozdíl od jeho protějšku v Moskvě neobjevuje mezi hosty zářijového zasedání G20 v Dillí a čínský ministr obrany při návštěvě Minsku potvrdil vojenskou spolupráci své země s Ruskem a Běloruskem. Patová situace tedy není jen na bojišti.