Tomáš Trněný
Stejně jako se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu změnil postoj USA k Ukrajině, došlo k obratu i v Latinské Americe. Ukázkovým příkladem je argentinský prezident Javier Milei.
Bylo to gesto v Latinské Americe takřka nevídané. Ani ne hodinu po svém uvedení do úřadu a následném projevu Javier Milei věnoval největší pozornost ze všech přítomných zahraničních státníků nikoliv zástupci jiné země regionu, ale prezidentovi východoevropského státu. Jen vřelé úsměvy a vzájemná slova uznání pro sebe měli v prosinci 2023 Milei a Volodymyr Zelenskyj. Právě do Buenos Aires na Mileiovu inauguraci totiž vedla první Zelenského cesta do Latinské Ameriky od ruské invaze na Ukrajinu. „Jsem si jistý, že vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi se bude nadále rozšiřovat,“ děkoval Zelenskyj za Mileiovu podporu proti ruské agresi.
„Byl jsem první, kdo bránil Ukrajinu proti Rusku. Vždy mě najdete na té správné straně dějin,“ řekl tehdy Milei. Jenže patnáct měsíců je v současné geopolitické situaci dlouhá doba. Stejně jako změnil svůj přístup k řešení války na Ukrajině Washington, došlo k obratu o 180 stupňů i v případě Buenos Aires.
Fotky se Zelenským smazány
Obě hlavy státu se přitom od předloňského prosince ještě několikrát osobně potkaly nebo si spolu telefonovaly. Argentina se navíc také stala dodavatelem vojenského materiálu pro bránící se zemi. V únoru 2024 darovala Kyjevu dva vrtulníky ruské výroby a v červnu slíbila dodat dalších pět francouzských stíhačů.
Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ale Mileiova vláda od podpory Ukrajiny pomalu ustupuje. Vše vyvrcholilo koncem února, kdy se Argentina zdržela při hlasování o rezoluci OSN požadující stažení Ruska z ukrajinského území. Valné shromáždění OSN tehdy přijalo rezoluci Ukrajiny a evropských zemí, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora.
Pro rezoluci hlasovalo 93 zemí (včetně ČR), 65 států se zdrželo a 18 zemí, včetně USA, Ruska, Maďarska či Izraele bylo proti. Spojeným státům se navíc nepodařilo prosadit návrh, který vyzýval k „rychlému ukončení“ rusko-ukrajinského konfliktu bez zmínění ruské agrese či ukrajinské územní celistvosti.
Bolsonaro kvůli šíření dezinformací o volebním systému nesmí osm let kandidovat. Ve hře jsou Bolsonarovi synové a jeho žena, guvernéři největších brazilských států či populární country zpěvák Gusttavo Lima.
Měsíc před hlasováním se přitom Milei a Zelenskyj setkali na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde argentinský prezident znovu zmínil podporu Ukrajině. Následně letos v březnu z Mileiových sociálních sítí zmizely společné fotografie se Zelenským a jiný pohled na situaci ilustrovaly i výroky argentinské diplomacie.
Ministr zahraničí Gerardo Werthein následně uvedl, že Spojené státy směřují k míru. „Rezoluce Spojených států říká, že vyzývá k ukončení této války, ve které zemřelo mnoho lidí. Argentina bude vždy na té straně, která se může účastnit mírového procesu,“ řekl bývalý velvyslanec ve Washingtonu Werthein.
A co Malvíny?
Proti změně argentinské zahraniční politiky se ale postavili někteří z vládních spojenců. Například poslankyně Sabrina Ajmechet z pravicového uskupení Propuesta Republicana, které uvažuje o spojení s Mileiovou La Libertad Avanza, v den hlasování na půdě OSN zveřejnila na platformě X selfie s prezidentem Zelenským doplněné emotikony v podobě ukrajinských vlajek.
Nejde navíc o první diplomatické rozhodnutí, ve kterém Argentina kopíruje Spojené státy. Prezident Milei už stejně jako Trump oznámil úmysl opustit Světovou zdravotnickou organizaci, kterou opakovaně kritizoval za řešení pandemie covidu-19.
Stejně tak argentinská hlava státu hlasitě přemýšlí o odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu. Globální oteplování podle Mileie „nemá nic společného s lidskou činností“ a jde o „agendu inspirovanou kulturním marxismem“.
Svou podporu Trumpovi a jeho politickému směru Milei vyjádřil na únorovém setkání konzervativců v Marylandu. „Jediná racionální cesta je co nejvíce zmenšit stát. Zmenšení státu je samo o sobě aktem spravedlnosti,“ vzkázal argentinský prezident na konferenci, kde se setkal mimo jiné s Elonem Muskem. Nejbohatšímu muži planety, který opakovaně útočí na Ukrajinu i evropské spojence, věnoval symbol své úspěšné volební kampaně: motorovou pilu, kterou chce Milei „ořezat“ argentinský stát.
Odborníci mezitím varují, jaké dopady může mít argentinské hlasování v OSN. V ohrožení je podle některých suverenita Malvín (chcete-li Falkland). „Argentina byla historicky velmi opatrná, pokud jde o to, jak hlasuje v rámci Organizace spojených národů a dalších multilaterálních organizací, aby nezaujala postoj, který by negativně ovlivnil její záměry a politiku vůči Malvínám,“ citují Buenos Aires Times analytika Andreie Serbina Ponta.
Brazilský paradox
Ukrajiny se naopak ve střetu se Spojenými státy zastala Brazílie. Zatímco v květnu 2022 tehdy ještě prezidentský kandidát Lula da Silva prohlásil, že ukrajinský prezident Zelenskyj „je stejně zodpovědný za válku jako Vladimir Putin“, dnes už brazilská hlava státu mluví jinak. Většinu svého mandátu přitom levicový prezident trval na brazilské tradici neutrality. V posledních týdnech tak nejspíš převážil odmítavý postoj k Trumpově politice.
Lula se veřejně postavil způsobu, jakým chce americká diplomacie řešit válku na Ukrajině. Hlava největšího jihoamerického státu uvedla, že není možné diskutovat o míru bez účasti obou stran konfliktu a také Evropy. „Trumpova role ve vyjednávání, aniž by chtěl naslouchat Evropské unii, je špatná, velmi špatná. Evropská unie se do této války zapojila velmi silně a nyní nemůže zůstat stranou vyjednávání,“ kritizoval Lula Trumpa.
Brazilský prezident zároveň odmítl vyslání brazilských jednotek na Ukrajinu, což podle The Economist navrhovaly Spojené státy. Lula nicméně nevyloučil účast Brazílie na případné „mírové misi“. Jihoamerická země má podle něj „tradici prosazování míru“, což dokládá odporem k „válce na Ukrajině, genocidě v Gaze a blokádě Venezuely a Kuby“.
Podpora Trumpa i přebírání amerického pohledu na ruskou invazi zatím trvá u brazilské pravice. Její hlavní postava Jair Bolsonaro, kterému aktuálně hrozí vězení za plánování státního převratu a vražd svých politických oponentů, ještě v březnu 2022 prostřednictvím své vlády jednal o možné finanční pomoci pro sankcemi zasažené Rusko. Stejně tak Bolsonaro odmítl odsoudit ruskou invazi a trval na brazilské neutralitě.
Náklonnosti brazilské (nejen krajní) pravice vůči Trumpovi si už ale všimla i Kremlem financovaná média v regionu. Brazilská mutace serveru Sputnik už delší dobu šíří příspěvky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který varuje před „západním globalismem“ a útočí na Ukrajinu. Dezinformace o konfliktu na Ukrajině i o postojích Evropy pak z ruských médií často přebírá a šíří také populární mediální projekt Brasil Paralelo.
„Netflix Bolsonaristů“, jak platformu překřtila brazilská média, zveřejňuje na YouTube dokumenty odpovídající konzervativnímu vidění světa. Brasil Paralelo už delší dobu čelí kritice za šíření dezinformací o brazilském volebním procesu či přepisování historie v obdobích, jako je vojenská diktatura, kolonizace Brazílie nebo otroctví. Projekt má aktuálně na YouTube přes 4,3 milionu odběratelů, na Muskem vlastněné platformě X ho sleduje téměř milion účtů a skupina ve službě Telegram čítá přes 70 tisíc lidí.
Rodí se nový Milei či Bolsonaro?
Mezitím na brazilské pravici probíhá boj o hlavního Lulova protikandidáta, Bolsonaro totiž kvůli šíření dezinformací o volebním systému nesmí osm let kandidovat. Ve hře jsou Bolsonarovi synové a jeho žena, guvernéři největších brazilských států či populární country zpěvák Gusttavo Lima. Brazílie si novou hlavu státu bude vybírat v říjnu 2026, otázkou tak zůstává, zda se v té době téměř 81letý Lula da Silva bude ucházet o znovuzvolení, zvlášť když se aktuálně potýká s klesající popularitou.
Ukrajina navíc může brzy přijít také o zbývající spojence v regionu. Ekvádor čeká v polovině dubna druhé kolo prezidentských voleb, ve kterých bude po těsném souboji v prvním kole jen velmi těžké odhadovat vítěze. Rozdíl mezi úřadující hlavou státu Danielem Noboou a kandidátkou levice Luisou González byl totiž pouze 0,2 procenta.
Současný pravicový prezident Noboa sice v minulosti volal po spravedlivých mírových jednáních, zároveň ale vycouval ze slíbených dodávek zbraní Ukrajině. Vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi se navíc dá očekávat, že zahraniční politika nebude vysoko na seznamu priorit nové hlavy státu, ať už se jí stane kdokoliv.
Ještě větší pozornost pak bude upřena na volby v Chile, které jsou na programu letos v listopadu. Dosavadní prezident Gabriel Boric, mimochodem nejmladší hlava státu v dějinách země, znovu kandidovat nemůže. Levicový liberál navíc neuspěl s hlavním cílem přinést zemi novou ústavu a mezi favority na prezidentský post tak převládají kandidáti pravice či ultrapravice. V rámci regionu Boric patří mezi nejhlasitější a nejstálejší podporovatele Ukrajiny, kvůli čemuž se několikrát dostal do sporu s některými svými politickými protějšky.
Zdá se, že růžovou vlnu, která do vedení latinskoamerických států vynesla levicové politiky, nahradí vlna politicky opačná. Po Mileiovi má totiž k prezidentskému křeslu blízko další libertarián, přezdívaný „Gabriel Boric pravice“. Je jím 49letý chilský poslanec Johannes Maximilian Kaiser Barents-von Hohenhagen.
Populární youtuber, který svou novou stranu pojmenoval podle svého video kanálu, se díky svému účinkování před kamerou dostal do dolní komory chilského parlamentu. Potomek chilsko-rakouských rodičů teď ale míří ještě výš. V cestě za vysněným postem dokonce (dvakrát) opustil stranu Boricova soupeře z druhého kola prezidentských voleb Josého Antonia Kasta.
Známou tvář chilské krajní pravice Kaiser aktuálně poráží ve volebních průzkumech, a to i přes kontroverze, kdy například zpochybňoval, zda mají mít ženy volební právo. S rostoucí popularitou latinskoamerické krajní pravice aktivně podporované Donaldem Trumpem tak přicházejí krušné časy nejen pro tamní levici a kondici demokracie, ale i pro Ukrajinu.
Autor je spolupracovník redakce.